|
|
Marek 1. kapitola
1 Počátek evangelium Ježíše Krista, Syna Božího;
2 Jakož psáno jest v Prorocích:Aj, já posílám anděla svého před tváří tvou, kterýž připraví cestu tvou před tebou.
3 Hlas volajícího na poušti:Připravujte cestu Páně, přímé čiňte stezky jeho.
4 Křtil Jan na poušti a kázal křest pokání na odpuštění hříchů.
5 I vycházeli k němu ze vší krajiny Židovské i Jeruzalémští, a křtili se od něho všickni v Jordáně řece, vyznávajíce hříchy své.
6 Byl pak Jan odín srstmi velbloudovými, a pás kožený na bedrách jeho, a jídal kobylky a med lesní.
7 A kázal, řka:Za mnou jde silnější mne, kteréhožto nejsem hoden, sehna se, rozvázati řeménka u obuvi jeho.
8 Já zajisté křtil jsem vás vodou, ale onť vás křtíti bude Duchem svatým.
9 I stalo se v těch dnech, přišel Ježíš z Nazarétu Galilejského, a pokřtěn jest v Jordáně od Jana.
10 A hned vystoupě z vody, uzřel nebesa otevřená a Ducha jakožto holubici, sstupujícího na něj.
11 A hlas stal se s nebe:Ty jsi ten můj milý Syn, v němž mi se dobře zalíbilo.
12 A ihned ho Duch vypudil na poušť.
13 I byl tam na poušti čtyřidceti dnů, a pokoušín byl od satana; a byl s zvěří, a andělé přisluhovali jemu.
14 Když pak byl vsazen Jan do žaláře, přišel Ježíš do Galilee, zvěstuje evangelium království Božího,
15 Pravě:Že se naplnil čas, a přiblížilo se království Boží. Čiňte pokání, a věřte evangelium.
16 A chodě podle moře Galilejského, uzřel Šimona a Ondřeje bratra jeho, ani pouštějí síti do moře, nebo rybáři byli.
17 I řekl jim Ježíš:Pojďte za mnou, a učiním vás rybáře lidí.
18 A oni hned opustivše síti své, šli za ním.
19 A pošed odtud maličko, uzřel Jakuba Zebedeova, a Jana bratra jeho, kteříž také byli na lodí tvrdíce síti své;
20 A hned povolal jich. A oni opustivše otce svého Zebedea na lodí s pacholky, šli za ním.
21 I vešli do Kafarnaum. A hned v sobotu šel Ježíš do školy, a učil.
22 I divili se náramně učení jeho; nebo učil je, jako moc maje, a ne jako zákoníci.
23 I byl v škole jejich člověk, posedlý duchem nečistým. I zvolal,
24 Řka:Ale což jest tobě do nás, Ježíši Nazaretský? Přišel jsi zatratiti nás; znám tě, kdo jsi, a vím, že jsi ten svatý Boží.
25 I přimluvil mu Ježíš, řka:Umlkniž a vyjdi z něho.
26 I polomcovav jím duch nečistý a křiče hlasem velikým, vyšel z něho.
27 I lekli se všickni, takže se tázali mezi sebou, řkouce:I co jest toto? Jakéž jest toto nové učení, že tento mocně duchům nečistým rozkazuje, a poslouchají ho?
28 I roznesla se pověst o něm hned po vší krajině Galilejské.
29 A hned vyšedše ze školy, přišli do domu Šimonova a Ondřejova s Jakubem a s Janem.
30 Šimonova pak svegruše ležela, majíc zimnici. A hned jemu pověděli o ní.
31 A přistoupiv, pozdvihl jí, ujav ji za ruku její, a hned přestala jí zimnice. I posluhovala jim.
32 Večer pak již při západu slunce, nosili k němu všecky nemocné i ďábelníky.
33 A bylo se všecko město sběhlo ke dveřům.
34 I uzdravoval mnohé ztrápené rozličnými neduhy, a ďábelství mnohá vymítal, a nedopustil mluviti ďáblům; nebo znali ho.
35 A přede dnem velmi ráno vstav Ježíš, vyšel, a šel na pusté místo, a tam se modlil.
36 I šel za ním Šimon i ti, kteříž s ním byli.
37 A když jej nalezli, řekli jemu:Všickni tě hledají.
38 I dí jim:Pojďmež do okolních městeček, abych i tam kázal. Nebo na to jsem přišel.
39 I kázal v školách jejich ve vší Galileji, a ďábelství vymítal.
40 Tedy přišel k němu malomocný, prose ho, a klekna před ním, řekl jemu:Pane, chceš-li, můžeš mne očistiti.
41 Ježíš pak slitovav se, vztáhl ruku, dotekl se ho a řekl jemu:Chci, buď čist.
42 A když to řekl, hned odstoupilo od něho malomocenství, a očištěn jest.
43 I pohroziv mu, hned ho odbyl,
44 A řekl mu:Viziž, abys nižádnému nic nepravil. Ale jdi, ukaž se knězi, a obětuj za očištění své to, což přikázal Mojžíš, na svědectví jim.
45 On pak vyšed, počal vypravovati mnoho a ohlašovati tu věc, takže již nemohl Ježíš do města zjevně vjíti, ale vně na místech pustých byl. I scházeli se k němu odevšad.
|
|