|
|
Matouš 16. kapitola
1 I přistoupili k němu farizeové a saduceové, a pokoušejíce, prosili ho, aby jim znamení s nebe ukázal.
2 On pak odpovídaje, řekl jim:Když bývá večer, říkáte:Jasno bude, nebo se červená nebe.
3 A ráno:Dnes bude nečas, nebo se červená zasmušilé nebe. Pokrytci, způsob zajisté nebe rozsouditi umíte, znamení pak časů nemůžete souditi?
4 Národ zlý a cizoložný znamení hledá, ale znamení jemu nebude dáno, než toliko znamení Jonáše proroka. A opustiv je, odšel.
5 A přeplavivše se učedlníci jeho přes moře, zapomenuli vzíti chleba.
6 Ježíš pak řekl jim:Hleďte a varujte se kvasu farizejského a saducejského.
7 Oni pak rozjímali mezi sebou, řkouce:Nevzali jsme chleba.
8 A znaje to Ježíš, řekl jim:Co to rozjímáte mezi sebou, ó malé víry, že jste chlebů nevzali?
9 Ještě-liž nerozumíte, ani pamatujete na pět chlebů, jimiž nasyceno bylo pět tisíců lidu, a kolik jste košů drobtů sebrali?
10 Ani na sedm chlebů, jimiž nasyceno bylo čtyři tísíce lidí, a kolik jste košů drobtů sebrali?
11 I kterakž pak nerozumíte, že ne o chlebu mluvil jsem vám, pravě:Varujte se od kvasu farizejského a saducejského?
12 Tedy srozuměli, že neřekl, aby se varovali od kvasu chleba, ale od učení farizeů a saduceů.
13 Přišed pak Ježíš do krajin Cesaree Filipovy, otázal se učedlníků svých, řka:Kým mne praví lidé býti, mne Syna člověka?
14 A oni řekli:Někteří Janem Křtitelem, a jiní Eliášem, jiní pak Jeremiášem, aneb jedním z proroků.
15 I dí jim:Vy pak kým mne býti pravíte?
16 I odpověděv Šimon Petr, řekl:Ty jsi Kristus, Syn Boha živého.
17 A odpovídaje Ježíš, řekl mu:Blahoslavený jsi Šimone, synu Jonášův; nebo tělo a krev nezjevilo tobě toho, ale Otec můj, kterýž jest v nebesích.
18 I jáť pravím tobě, že jsi ty Petr, a na téť skále vzdělám církev svou, a brány pekelné nepřemohou jí.
19 A tobě dám klíče království nebeského. A což bys koli svázal na zemi, budeť svázáno i na nebi; a což bys koli rozvázal na zemi, budeť rozvázáno i na nebi.
20 Tedy přikázal učedlníkům svým, aby žádnému nepravili, že by on byl ten Ježíš Kristus.
21 A od té chvíle počal Ježíš oznamovati učedlníkům svým, že musí jíti do Jeruzaléma, a mnoho trpěti od starších a předních kněží a od zákonníků, a zabit býti, a třetího dne z mrtvých vstáti.
22 I odved ho Petr na stranu, počal mu přimlouvati, řka:Odstup to od tebe, Pane, nestaneť se tobě toho.
23 Kterýžto obrátiv se, řekl Petrovi:Jdiž za mnou, satane, ku pohoršení jsi mi; nebo nechápáš těch věcí, kteréž jsou Boží, ale kteréž jsou lidské.
24 Tedy řekl Ježíš učedlníkům svým:Chce-li kdo za mnou přijíti, zapřiž sebe sám, a vezmi kříž svůj, a následujž mne.
25 Nebo kdož by chtěl duši svou zachovati, ztratíť ji; kdož by pak ztratil duši svou pro mne, nalezneť ji.
26 Nebo co jest platno člověku, by pak všecken svět získal, a své duši uškodil? Aneb kterou dá člověk odměnu za duši svou?
27 Syn zajisté člověka přijde v slávě Otce svého s anděly svými, a tehdážť odplatí jednomu každému podle skutků jeho.
28 Amen pravím vám:Jsou někteří z stojících tuto, kteříž neokusí smrti, až i uzří Syna člověka, přicházejícího v království svém.
|
|