Bible-Server.org  
 
 
Praise the Lord, all ye nations      
Psalms 117:1       
 
enter keywords   match
 AND find keywords in
diacritics
Home Page
Genesis
Exodus
Leviticus
Numeri
Deuteronomium
Jozue
Soudců
Rut
1. Samuelova
2. Samuelova
1. Královská
2. Královská
1. Paralipomenon
2. Paralipomenon
Ezdráš
Nehemiáš
Ester
Job
Žalmy
Přísloví
Kazatel
Píseň Šalomounova
Izaiáš
Jeremiáš
Pláč Jeremiášův
Ezechiel
Daniel
Ozeáš
Joel
Amos
Abdiáš
Jonáš
Micheáš
Nahum
Abakuk
Sofoniáš
Aggeus
Zachariáš
Malachiáš
Matouš
Marek
Lukáš
Jan
Skutky
Římanům
1. Korintským
2. Korintským
Galatským
Efezským
Filipenským
Kolossenským
1. Tessalonicenským
2. Tessalonicenským
1. Timoteovi
2. Timoteovi
Titovi
Filemonovi
Židům
Jakub
1. Petrova
2. Petrova
1. Janova
2. Janova
3. Janova
Juda
Zjevení
 
 

 
 
translate into
Genesis 37. kapitola
 
1 Jákob pak bydlil v zemi putování otce svého, v zemi Kananejské.
 
2 Tito jsou příběhové Jákobovi:Jozef, když byl v sedmnácti letech, pásl s bratřími svými dobytek, (a byl mládeneček), s syny Bály a Zelfy, žen otce svého. A oznamoval Jozef zlou pověst o nich otci svému.
 
3 Izrael pak miloval Jozefa nad všecky syny své; nebo v starosti své zplodil jej. A udělal mu sukni proměnných barev.
 
4 A když spatřili bratří jeho, že ho miluje otec jejich nad všecky bratří jeho, nenáviděli ho, aniž mohli pokojně k němu promluviti.
 
5 Měl pak Jozef sen, a vypravoval jej bratřím svým; pročež v větší nenávisti ho měli.
 
6 Nebo pravil jim:Slyšte, prosím, sen, kterýž jsem měl.
 
7 Hle, vázali jsme snopy na poli, a aj, povstal snop můj, a stál. Vůkol také stáli snopové vaši, a klaněli se snopu mému.
 
8 Jemužto odpověděli bratří jeho:Zdaliž kralovati budeš nad námi, aneb pánem naším budeš? Z té příčiny ještě více nenáviděli ho pro sny jeho, a pro slova jeho.
 
9 Potom ještě měl jiný sen, a vypravoval jej bratřím svým, řka:Hle, opět jsem měl sen, a aj, slunce a měsíc, a jedenácte hvězd klanělo mi se.
 
10 I vypravoval otci svému a bratřím svým. A domlouval mu otec jeho, a řekl jemu:Jakýž jest to sen, kterýž jsi měl? Zdaliž přijdeme, já a matka tvá i bratří tvoji, abychom se klaněli před tebou až k zemi?
 
11 Tedy záviděli mu bratří jeho; ale otec jeho měl pozor na tu věc.
 
12 Odešli pak bratří jeho, aby pásli dobytek otce svého v Sichem.
 
13 A řekl Izrael Jozefovi:Zdaliž nepasou bratří tvoji v Sichem:Poď, a pošli tě k nim. Kterýžto odpověděl:Aj, teď jsem.
 
14 I řekl jemu:Jdi nyní, zvěz, jak se mají bratří tvoji, a co se děje s dobytkem; a zase mi povíš o tom. A tak poslal ho z údolí Hebron, a on přišel do Sichem.
 
15 Našel ho pak muž nějaký, an bloudí po poli. I zeptal se ho muž ten, řka:Čeho hledáš?
 
16 Odpověděl:Bratří svých hledám; pověz mi, prosím, kde oni pasou?
 
17 I řekl muž ten:Odešli odsud; nebo slyšel jsem je, ani praví:Poďme do Dothain. Tedy šel Jozef za bratřími svými, a našel je v Dothain.
 
18 Kteřížto, jakž ho uzřeli zdaleka, prvé než k nim došel, ukládali o něm, aby jej zahubili.
 
19 Nebo řekli jeden druhému:Ej, mistr snů teď jde.
 
20 Nyní tedy poďte, a zabíme jej, a uvržeme ho do některé čisterny, a díme:Zvěř lítá sežrala jej. I uzříme, nač jemu vyjdou snové jeho.
 
21 A uslyšev to Ruben, aby ho vytrhl z ruky jejich, (nebo řekl:Neodjímejme mu hrdla,)
 
22 Řekl jim Ruben:Nevylévejte krve. Vrzte jej do této čisterny, kteráž jest na poušti, a nevztahujte ruky na něj. Ale on chtěl vysvoboditi ho z ruky jejich, a pomoci mu, aby se navrátil k otci svému.
 
23 A když přišel Jozef k bratřím svým, strhli s něho sukni jeho, sukni proměnných barev, kterouž měl na sobě.
 
24 A pochopivše, uvrhli jej do čisterny. Čisterna pak ta byla prázdná, v níž nebylo vody.
 
25 I usadili se, aby jedli chléb. A pozdvihše očí svých, uzřeli, a aj, množství Izmaelitských přicházejících z Galád, kteřížto na velbloudích svých nesli vonné věci a kadidlo a mirru do Egypta.
 
26 I řekl Juda bratřím svým:Jaký zisk míti budeme, zabijeme-li bratra svého, a zatajíme-li krve jeho?
 
27 Poďte, prodejme ho Izmaelitským, a nevztahujme na něj rukou svých, nebo bratr náš, tělo naše jest. I uposlechli ho bratří jeho.
 
28 Když pak mimo ně jeli muži ti, kupci Madianští, vytáhli a vyvedli Jozefa z té čisterny, a prodali jej Izmaelitským za dvadceti stříbrných. Ti zavedli Jozefa do Egypta.
 
29 A navrátil se Ruben k čisterně, a aj, již nebylo Jozefa v ní. I roztrhl roucha svá.
 
30 A navrátiv se k bratřím svým, řekl:Pacholete není, a já kam se mám podíti?
 
31 Tedy vzali sukni Jozefovu, a zabivše kozla, smočili sukni tu ve krvi.
 
32 A poslali sukni tu proměnných barev, a dali ji donésti k otci svému, aby řekli:Tuto jsme nalezli; pohleď nyní, jest-li sukně syna tvého, či není?
 
33 A on poznav ji, řekl:Sukně syna mého jest; zvěř lítá sežrala jej, konečně roztrhán jest Jozef.
 
34 I roztrhl Jákob roucha svá, a vloživ žíni na bedra svá, zámutek nesl po synu svém za mnoho dní.
 
35 Sešli se pak všickni synové jeho, a všecky dcery jeho, aby ho těšili. Ale on nedal se potěšiti, a řekl:Nýbrž já tak v zámutku sstoupím za synem svým do hrobu. A plakal ho otec jeho.
 
36 Mezi tím Madianští prodali Jozefa do Egypta Putifarovi, dvořeninu Faraonovu, hejtmanu žoldnéřů.
 
 

  [ Prev ] 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 36 | 37 | 38 | 39 | 40 | 41 | 42 | 43 | 44 | 45 | 46 | 47 | 48 | 49 | 50 | [ Next ]