Bible-Server.org  
 
 
Praise the Lord, all ye nations      
Psalms 117:1       
 
enter keywords   match
 AND find keywords in
diacritics
Home Page
Genesis
Exodus
Leviticus
Numeri
Deuteronomium
Jozue
Soudců
Rut
1. Samuelova
2. Samuelova
1. Královská
2. Královská
1. Paralipomenon
2. Paralipomenon
Ezdráš
Nehemiáš
Ester
Job
Žalmy
Přísloví
Kazatel
Píseň Šalomounova
Izaiáš
Jeremiáš
Pláč Jeremiášův
Ezechiel
Daniel
Ozeáš
Joel
Amos
Abdiáš
Jonáš
Micheáš
Nahum
Abakuk
Sofoniáš
Aggeus
Zachariáš
Malachiáš
Matouš
Marek
Lukáš
Jan
Skutky
Římanům
1. Korintským
2. Korintským
Galatským
Efezským
Filipenským
Kolossenským
1. Tessalonicenským
2. Tessalonicenským
1. Timoteovi
2. Timoteovi
Titovi
Filemonovi
Židům
Jakub
1. Petrova
2. Petrova
1. Janova
2. Janova
3. Janova
Juda
Zjevení
 
 

 
 
translate into
Exodus 32. kapitola
 
1 Vida pak lid, že by prodléval Mojžíš sstoupiti s hůry, sebrali se proti Aronovi a řekli jemu:Vstaň, udělej nám bohy, kteříž by šli před námi; nebo Mojžíšovi, muži tomu, kterýž vyvedl nás z země Egyptské, nevíme, co se přihodilo.
 
2 I řekl jim Aron:Odejměte náušnice zlaté, kteréž jsou na uších žen vašich, synů vašich i dcer vašich, a přineste ke mně.
 
3 Tedy strhl všecken lid náušnice zlaté, kteréž byly na uších jejich, a přinesli k Aronovi.
 
4 Kteréžto vzav z rukou jejich, dal je do formy, a udělal z nich tele slité. I řekli:Tito jsou bohové tvoji, Izraeli, kteříž tě vyvedli z země Egyptské.
 
5 Což vida Aron, vzdělal oltář před ním. I volal Aron, a řekl:Slavnost Hospodinova zítra bude.
 
6 A nazejtří vstavše velmi ráno, obětovali zápaly, a přivedli oběti pokojné. I sedl lid, aby jedl a pil, potom vstali, aby hrali.
 
7 Mluvil pak Hospodin k Mojžíšovi:Jdi, sstup, nebo porušil se lid tvůj, kterýž jsi vyvedl z země Egyptské.
 
8 Sešli brzo s cesty, kterouž jsem přikázal jim. Udělali sobě tele slité, a klaněli se mu, a obětovali jemu, řkouce:Tito jsou bohové tvoji, Izraeli, kteříž tě vyvedli z země Egyptské.
 
9 Řekl také Hospodin Mojžíšovi:Viděl jsem lid tento, a aj, lid jest tvrdé šíje.
 
10 Protož nyní nech mne, abych v hněvě prchlivosti své vyhladil je, tebe pak učiním v národ veliký.
 
11 I modlil se Mojžíš Hospodinu Bohu svému, a řekl:Pročež, ó Hospodine, rozněcuje se prchlivost tvá na lid tvůj, kterýž jsi vyvedl z země Egyptské v síle veliké a v ruce mocné?
 
12 A proč mají mluviti Egyptští, řkouce:Lstivě je vyvedl, aby zmordoval je na horách, a aby vyhladil je se svrchku země? Odvrať se od hněvu prchlivosti své, a lituj zlého, kteréžs uložil uvésti na lid svůj.
 
13 Rozpomeň se na Abrahama, Izáka a Izraele, služebníky své, jimž jsi zapřisáhl skrze sebe samého a mluvil jsi jim:Rozmnožím símě vaše jako hvězdy nebeské, a všecku zemi tuto, o kteréž jsem mluvil, dám semeni vašemu, a dědičně obdržíte ji na věky.
 
14 I litoval Hospodin zlého, kteréž řekl, že učiní lidu svému.
 
15 A obrátiv se Mojžíš, sstoupil s hůry, dvě dsky svědectví maje v rukou svých, dsky po obou stranách psané; s jedné i s druhé strany byly popsané.
 
16 A dsky ty dílo Boží byly; písmo také písmo Boží bylo vyryté na dskách.
 
17 Uslyšev pak Jozue hlas lidu křičícího, řekl Mojžíšovi:Hřmot boje v táboru jest.
 
18 Kterýžto odpověděl:Není to křik vítězících, ani křik poražených, hlas zpívajících já slyším.
 
19 I stalo se, když se přiblížil k stanům, že uzřel tele a tance. A rozhněvav se Mojžíš velmi, povrhl z rukou svých dsky, a rozrazil je pod Horou.
 
20 Vzal také tele, kteréž byli udělali, a spálil je v ohni, a setřel je až na prach, a vsypav na vodu, dal píti synům Izraelským.
 
21 A řekl Mojžíš Aronovi:Coť učinil lid tento, že jsi uvedl na něj hřích veliký?
 
22 Odpověděl Aron:Nehněvej se, pane můj. Ty víš, že lid tento k zlému nakloněn jest.
 
23 Nebo řekli mi:Udělej nám bohy, kteříž by šli před námi; nebo Mojžíšovi, muži tomu, kterýž vyvedl nás z země Egyptské, nevíme, co se stalo.
 
24 Jimž jsem odpověděl:Kdo má zlato, strhněte je s sebe. I dali mi, a uvrhl jsem je do ohně, a udělalo se to tele.
 
25 A vida Mojžíš lid obnažený, že obnažil jej Aron ku potupě před nepřátely, kteříž povstati měli proti nim,
 
26 Stoje v bráně táboru, řekl:Kdo jest Hospodinův, přistup ke mně. I shromáždili se k němu všickni synové Léví.
 
27 Jimž řekl:Tak praví Hospodin Bůh Izraelský:Připaš jeden každý meč svůj k boku svému; přejděte sem i tam od brány táboru k bráně, a zabí jeden každý bratra svého, a každý přítele svého i bližního svého.
 
28 I učinili synové Léví podlé řeči Mojžíšovy, a padlo jich v ten den z lidu na tři tisíce mužů.
 
29 Nebo řekl byl Mojžíš:Posvěťtež dnes rukou svých Hospodinu, jeden každý na synu svém a na bratru svém, aby vám dal dnes požehnání.
 
30 A když bylo nazejtří, řekl Mojžíš lidu:Vy jste zhřešili hříchem velikým. Protož nyní vstoupím k Hospodinu, zda bych ho ukrotil pro hřích váš.
 
31 Tedy navrátiv se Mojžíš k Hospodinu, řekl:Prosím, zhřešilť jest lid ten hříchem velikým; nebo udělali sobě bohy zlaté.
 
32 Nyní pak neb odpusť hřích jejich, a pakli nic, vymaž mne, prosím, z knihy své, kteroužs psal.
 
33 I řekl Hospodin Mojžíšovi:Kdo zhřešil proti mně, toho vymaži z knihy své.
 
34 Protož nyní jdi, veď lid tento, kamž jsem rozkázal tobě. Aj, anděl můj půjde před tebou; v den pak navštívení mého navštívím i na nich hřích jejich.
 
35 I bil Hospodin lid, proto že učinili tele, kteréž byl udělal Aron.
 
 

  [ Prev ] 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 36 | 37 | 38 | 39 | 40 | [ Next ]