|
|
1. Královská 20. kapitola
1 Tedy Benadad král Syrský, shromáždiv všecka vojska svá, a maje s sebou třidceti a dva krále, též koně i vozy, vytáhl a oblehl Samaří a dobýval ho.
2 I poslal posly k Achabovi králi Izraelskému do města,
3 A vzkázal jemu:Takto praví Benadad:Stříbro tvé a zlato tvé mé jest, též ženy tvé i synové tvoji nejzdárnější moji jsou.
4 I odpověděl král Izraelský a řekl:Vedlé řeči tvé, pane můj králi, tvůj jsem i všecko, což mám.
5 Opět navrátivše se poslové, řekli:Takto praví Benadad:Poslal jsem k tobě, aťby řekli:Stříbro své a zlato své, ženy své i syny své dáš mi.
6 Ale však o tomto čase zítra pošli služebníky své k tobě, aby přehledali dům tvůj i domy služebníků tvých, a oniť všecko, cožkoli máš nejlepšího, vezmouce v ruce své, poberou.
7 A tak povolav král Izraelský všech starších země té, řekl:Posuďte medle,a vizte, jakť ten zlého hledá; nebo poslal ke mně pro ženy mé a pro syny mé, též pro stříbro mé i pro zlato mé, a neodepřel jsem jemu.
8 I řekli jemu všickni starší a všecken lid:Neposlouchejž ho, ani mu povoluj.
9 Protož odpověděl poslům Benadadovým:Povězte pánu mému králi:Všecko to, o čež jsi poslal k služebníku svému prvé, učiním, ale této věci učiniti nemohu. Takž odešli poslové, a donesli mu tu odpověd.
10 Ještě poslal k němu Benadad a řekl:Toto ať mi učiní bohové a toto ať přidadí, dostane-li se prachu Samařského do hrstí všeho lidu, kterýž jest se mnou.
11 Zase odpověděl král Izraelský a řekl:Povězte, ať se nechlubí ten, kterýž se strojí do zbroje, jako ten, kterýž svláčí zbroj.
12 I stalo se, když uslyšel tu řeč, (nebo pil on i králové v staních), že řekl služebníkům svým:Přitrhněte. I přitrhli k městu.
13 A hle, prorok nějaký přišed k Achabovi králi Izraelskému, řekl:Toto praví Hospodin:Zdaliž jsi neviděl všeho množství tohoto velikého? Hle, já dám je dnes v ruku tvou, abys poznal, že já jsem Hospodin.
14 A když řekl Achab:Skrze koho? odpověděl on:Tak praví Hospodin:Skrze služebníky knížat krajů. Řekl ještě:Kdo svede tu bitvu? Odpověděl:Ty.
15 A protož sečtl služebníky knížat krajů, jichž bylo dvě stě třidceti a dva; po nich sečtl i všecken lid všech synů Izraelských, sedm tisíců.
16 I vytáhli o poledni. Benadad pak pil a ožral se v staních, on i třidceti a dva králové pomocníci jeho.
17 A tak vytáhli služebníci knížat krajů nejprvé. I poslal Benadad, (když mu pověděli, řkouce:Muži vytáhli z Samaří),
18 A řekl:Buď že vytáhli o pokoj, zjímejte je živé, buď že k bitvě vytáhli, zjímejte je živé.
19 Tak, pravím, vytáhli z města ti služebníci knížat krajů, a vojsko za nimi táhlo.
20 A porazili jeden každý muže svého, tak že utíkali Syrští, Izraelští pak honili je. Ale Benadad král Syrský utekl na koni s jízdnými.
21 Potom vytáhl král Izraelský, a pobil koně i vozy zkazil, a tak porazil Syrské ranou velikou.
22 Opět přišel prorok ten k králi Izraelskému, a řekl jemu:Jdiž, zmužile se měj a věz i viz, co bys měl činiti; nebo zase po roce král Syrský vytáhne proti tobě.
23 Tedy služebníci krále Syrského řekli jemu:Bohové hor jsouť bohové jejich, protož nás přemohli; ale bojujme proti nim na rovinách, zvíš, nepřemůžeme-li jich.
24 Protož učiň toto:Odbuď těch králů, jednoho každého z místa jeho, a postav vývody místo nich.
25 Ty pak sečti sobě vojsko z svých jako vojsko oněch, kteříž padli, a koně jako ony koně, a vozy jako ony vozy; i budeme bojovati proti nim na rovinách, a zvíš, nepřemůžeme-liť jich. I uposlechl hlasu jejich a učinil tak.
26 I stalo se po roce, že sečtl Benadad Syrské a vytáhl do Afeku, aby bojoval proti Izraelovi.
27 Izraelští také sečteni jsou, a opatřivše se stravou, vytáhli jim v cestu. I položili se Izraelští proti nim jako dvě malá stáda koz, Syrští pak přikryli tu zemi.
28 V tom přišel týž muž Boží, a mluvil králi Izraelskému a řekl:Takto praví Hospodin:Proto že pravili Syrští:Bohem hor jest Hospodin a ne Bohem rovin, dám všecko množství toto veliké v ruce tvé, abyste věděli, že já jsem Hospodin.
29 A tak leželi oni proti nim za sedm dní; i stalo se dne sedmého, že svedli bitvu. I porazili synové Izraelští z Syrských sto tisíc pěších dne jednoho.
30 Jiní pak zutíkali do města Afeku, kdež padla zed na dvadceti a sedm tisíc mužů, kteříž byli pozůstali. Ale Benadad utíkaje, přišel do města, do nejtajnějšího pokoje.
31 I řekli jemu služebníci jeho:Aj, toto jsme slýchali, že králové domu Izraelského jsou králové milosrdní. Medle, nechť vezmeme pytle na bedra svá a provazy na hlavy své, a vejdeme k králi Izraelskému; snad při životu zachová tebe.
32 A protož přepásali pytli bedra svá, a provazy vzali na hlavy své, a přišli k králi Izraelskému a řekli:Služebník tvůj Benadad praví:Prosím, nechť jsem zachován při životu. Kterýž řekl:Což jest ještě živ? Bratr tě můj.
33 Muži pak ti soudíc to za dobré znamení, rychle chytili ta slova od něho a řekli:Bratrť jest tvůj Benadad. I řekl:Jděte, přiveďte ho sem. Takž vyšel k němu Benadad, i kázal mu vstoupiti na svůj vůz.
34 Tedy řekl jemu Benadad:Města, kteráž otec můj pobral otci tvému, navrátímť, a ulice zděláš sobě v Damašku, jako byl udělal otec můj v Samaří. I odpověděl:Já vedlé smlouvy této propustím tě. A tak učinil s ním smlouvu a propustil ho.
35 Muž pak nějaký z synů prorockých řekl bližnímu svému z rozkazu Božího:Ubí mne medle. Ale muž ten nechtěl ho bíti.
36 Kterýž řekl jemu:Proto že jsi neuposlechl hlasu Hospodinova, aj teď, když půjdeš ode mne, udáví tě lev. A když šel od něho, trefil na něj lev a udávil ho.
37 Opět nalezl muže druhého, jemuž řekl:Medle, ubí mne. Kterýž ubil ho velice a ranil.
38 I odšed prorok ten, postavil se králi v cestě, a změnil se, zavěsiv sobě oči.
39 A když král pomíjel, zvolal na něj a řekl:Služebník tvůj vyšel do bitvy, a hle, jeden odšed, přivedl ke mně muže a řekl:Ostříhej toho muže, jestliže se pak ztratí, budeť život tvůj za život jeho, aneb centnéř stříbra položíš.
40 V tom když služebník tvůj toho i onoho hleděl, tožť se ztratil. Pročež řekl jemu král Izraelský:Takový buď soud tvůj, jakýž jsi sám vypověděl.
41 Tedy rychle odhradil tvář svou, a poznal ho král Izraelský, že by z proroků byl.
42 I řekl jemu:Takto praví Hospodin:Poněvadž jsi z ruky pustil muže k smrti odsouzeného, budeť život tvůj za život jeho, a lid tvůj za lid jeho.
43 Protož odjel král Izraelský do domu svého, smutný jsa a hněvaje se, a přišel do Samaří.
|
|