|
2. Paralipomenon 10. kapitola 1 Tedy odšel Roboám do Sichem; nebo tam sešel se byl všecken Izrael, aby ho ustanovili za krále. 2 Stalo se pak, když o tom uslyšel Jeroboám syn Nebatův, jsa v Egyptě, kamž byl utekl před králem Šalomounem, navrátil se Jeroboám z Egypta. 3 Nebo poslali a povolali ho. Tedy přišed Jeroboám i všecken Izrael, mluvili k Roboámovi, řkouce: 4 Otec tvůj stížil jho naše, protož nyní polehč služby otce svého tvrdé a břemene jeho těžkého, kteréž vložil na nás, a budeme tobě sloužiti. 5 Kterýž řekl jim:Po třech dnech navraťte se ke mně. I odšel lid. 6 V tom radil se král Roboám s starci, kteříž stávali před Šalomounem otcem jeho, ještě za života jeho, řka:Kterak vy radíte, jakou odpověd mám dáti lidu tomu? 7 I odpověděli jemu, řkouce:Jestliže se dobrotivě ukážeš lidu tomuto a povolíš jim, a mluviti budeš přívětivě, budou služebníci tvoji po všecky dny. 8 Ale on opustil radu starců, kterouž dali jemu, a radil se s mládenci, kteříž odrostli s ním, a stávali před ním. 9 A řekl jim:Co vy radíte, jakou máme dáti odpověd lidu tomuto, kteříž mluvili ke mně, řkouce:Polehč břemene, kteréž vložil otec tvůj na nás? 10 Jemuž odpověděli mládenci, kteříž zrostli s ním, řkouce:Takto odpovíš lidu tomu, kteříž mluvili k tobě a řekli:Otec tvůj stížil jho naše, ty pak polehč nám, takto díš jim:Nejmenší prst můj tlustší jest, nežli bedra otce mého. 11 Nyní tedy, otec můj těžké břímě vzložil na vás, já pak přidám břemene vašeho; otec můj trestal vás bičíky, ale já biči uzlovatými. 12 Potom přišel Jeroboám i všecken lid k Roboámovi dne třetího, jakž byl vyřkl král, řka:Navraťte se ke mně dne třetího. 13 I odpověděl jim král tvrdě. Nebo opustil král Roboám radu starců, 14 A mluvil k nim vedlé rady mládenců, řka:Otec můj stížil jho vaše, já pak k němu přidám; otec můj trestal vás bičíky, ale já biči uzlovatými. 15 A tak neuposlechl král lidu. (Příčina zajisté byla od Boha, aby naplnil Hospodin řeč svou, kterouž mluvil skrze Achiáše Silonského k Jeroboámovi synu Nebatovu.) 16 Protož vida všecken Izrael, že by je král oslyšel, odpověděl lid králi, řkouce:Jakýž máme díl v Davidovi? Ani dědictví nemáme v synu Izai. Jeden každý k stanům svým, ó Izraeli! Nyní opatř dům svůj, Davide. Odšel tedy všecken Izrael k stanům svým, 17 Tak že nad syny Izraelskými toliko, kteříž bydlili v městech Judských, kraloval Roboám. 18 A když poslal král Roboám Adurama, kterýž byl nad platy, uházeli ho synové Izraelští kamením až do smrti, čímž král Roboám přinucen byl, aby vsedna na vůz, utekl do Jeruzaléma. 19 A tak odstoupili synové Izraelští od domu Davidova až do dnešního dne.
|
|